Povrchová úprava

Povrchová úprava je speciální ošetření povrchu materiálu nebo dílu buď opracováním, zpracováním nebo nanesením vrstvy materiálu. Používá se především pro lepší odolnost proti korozi, otěru, zvýšené teplotě apod., nebo pro zlepšení vlastností povrchu (mechanických, chemických, estetických, třecích atd.).

Opracování

Spočívá v odebrání části materiálu z povrchu součástky.

Inzerce

• balotinování/kuličkování
• broušení
• frézování
• lapování
• leštění
• tryskání (otryskávání)

Zpracování

Spočívá v úpravě povrchu teplem nebo chemikáliemi.

• boridování, nitridování
• cementování, nitrocementování
• černění (brinýrování)
• fosfátování
• moření
• povrchové kalení
• popouštění

Nanesení povrchové vrstvy

Podle materiálu

kovové (pokovování, galvanické pokovování)

• zinkování (pozinkování)
• chromování
• cínování
• niklování
• stříbření
• poměďování (používá se spíše výjimečně jako podklad pro následující povrchovou úpravu)
• pozlacování (používá se především u kontaktů kde je třeba zajistit korozní odolnost a dobrou vodivost)
• kadmiování (nepoužívá se)

nekovové

• barvení
• lakování
• pokrytí povrchu teflonem

Podle technologie

• Fyzikální depozice z plynné fáze
• Chemická depozice z plynné fáze
• žárové stříkání
• navařování
• máčení v tavenině
• máčení v roztoku
• řízená oxidace