Elektromagnet

Elektromagnet je cívka s jádrem z magneticky měkké oceli, používaná k vytváření dočasného magnetického pole. Princip spočívá v přeměně energie elektromagnetického pole na energii mechanickou. Magnetická síla zde vzniká při průchodu elektrického proudu vinutím cívky na ocelovém jádře, které přitahuje pohyblivou část – kotvu. Magnetický tok elektromagnetu a přitažlivá síla elektromagnetu přímo závisí na velikosti elektrického proudu protékajícího cívkou, počtu závitů cívky a nepřímo na délce vzduchové mezery mezi jádrem a kotvou. V praxi je přitažlivá síla omezena celkovou magnetickou vodivostí jádra elektromagnetu a rozptylem magnetického toku. Relativní magnetická vodivost feromagnetik je poměrně malá.

Použití v praxi

Elektromagnet je používán např. v elektrickém zvonku, v jističích, stykačích, v hutním průmyslu, ve sběrnách kovového šrotu nebo v elektromagnetických relé. Elektromagnet se používá, mimo jiné, také v automobilovém průmyslu například jako snímač otáček klikového hřídele, nebo pro brzdění tramvajových vozů, obráběcích strojů a ve zdravotnictví.

Inzerce

Výpočty

${displaystyle W_{mech}=Fcdot l}$ – mechanická energie

Energie magnetického pole je rozložena v objemu V s objemovou hustotou wm:

${displaystyle W_{mag}={frac {BH}{2}}}$

Energie magnetického pole:

E_m=BHV/2
${displaystyle F={frac {BH}{2l}}}$ – vznik magnetické síly

Elektromagnet

Použití v praxi

Výpočty

Související články